Detaily túry:

Kde: Pohoří Dinara, Grad Knin, Chorvatsko (zde)

Výchozí bod: Parkoviště za obcí Kijevo (zde)

Nejvyšší bod: Sinjal (1831 m n. m.)

Klasická VHT túra skrz širé pláně chorvatského vnitrozemí. Prostředí je travnaté i šutrovité, značené cesty jsou vesměs pohodlné a mimo značené cesty se taky nemusíte bát srázů či nebezpečí. Téměř celou dobu jdete v otevřené krajině, proto doporučujeme vyrazit brzy ráno a s sebou hodně vody a opalovací krém 😊 Ale zas tak hrozné to není – šli jsme to v srpnu a dalo se, nahoře příjemně pofukovalo.

Popis cesty:

Od parkoviště jdete po značce přímo vzhůru, kolem stolu a lavic (od příjezdovky směrem vlevo), ke zřícenině hradu. Zřícenina je docela mohutná a přístupná, kdysi to musela být docela dobrá pevnost. Jděte po stezce stále dál, po pravé straně si můžete odskočit do „červené jeskyně“. Pořád traverzujete svah, pak si zprudka stoupnete několika cik-caky, pak zase chvíli traverz a ocitnete se na takové náhorní planině. Zde je cesta dobře značená doleva, rovně byste došli k pozůstatkům salaší a bivaku Martinove košare. Samozřejmě to můžete vzít přes ně a odpočinout si tam na lavičce, ale je to zbytečná zacházka, na trávě na rozcestí se dá dobře odpočinout taky 😊 Přes travnatou pláň se stočíte do stezky mezi keře, trávy, kameny. Postupně stezku přestanou rostliny obklopovat, až se po škrapových polích vyšplháte na vrchol. Zde se pokochejte výhledem a stejnou cestou se vraťte zpět.

My jsme si podle map vybrali jinou cestu k návratu, v aplikaci mapy.cz nazvanou „Martinove košare-Leurdovac-Dinara“. Tato cesta žel postrádá dobré značení a evidentně už se nevyužívá, takže nemůžeme doporučit.. Jako takhle – prostředí je moc hezké, putujete skrz rozlehlé pláně a traviny, míjíte pokroucené staré stromy a celou dobu máte výhled do údolí před vámi, ale značení vydrží jen chvíli v horních pasážích, pak bledne, hledáte ho mezi šutry, ale ještě jdete vyšlapanou cestou, a po chvíli i vyšlapání úplně zmizí. Takže pokud máte nabitý telefon, přesnou GPS a nevadí vám skoro celou dobu čučet do telefonu za chůze a korigovat směr, klidně se tudy vydejte – výhodou je, že nikoho nepotkáte 😊 S blížícími se Martinovými košare se cesta opět objeví, u chat můžete posedět a spočinout.

Jděte přímo za nosem a po chvíli se opět napojíte na cestu, po které jste přišli, kolem zříceniny seběhnete dolů za chvilinku.

Čas túry: cca 6 hod.

Doplňující informace:

Použitá mapa: mapy.cz offline

Parkoviště: zdarma, travnaté, cesta k němu trochu po stěrku a kamení, ale dá se vyjet i s běžným osobákem; přespali jsme tu ve stanu vedle auta, úplně sami, až ráno za světla jsme objevili položenou ceduli na lavičce, že se tu prý nemá spát (nikdo z osady nepřišel ani nehulákal, prostě klid).