Detaily túry:

Kde to najdeme: Triglavski narodni park, Julské Alpy, Slovinsko (zde)

Výchozí i cílový bod: sedlo Vršič – 1611 m n. m. (zde)

Nejvyšší bod výletu: rozcestí nad skalním oknem, cca 2280 m n. m.

Výlet s ferratovými úseky, většina cesty není zajištěná. Resp. na některých „A“ úsecích lano je, a tam, kde by se lano hodilo, není. Je to šutrovačka, žádný trávníčky a zahrádky. Značení je v pohodě, není kam zabloudit. Celý výstup se koná v severní stěně, ve vzpomínkách mám z toho místa trochu klaustrofobní dojem.

Popis trasy:

Z parkoviště v sedle Vršič jděte k Tičarjevu domu (cesta vedle stánku se suvenýry). Kolem chaty se dostanete na rozcestí, ze kterého je dobře vidět skalní útvar připomínající smutný obličej. K místu se vztahuje místní pověst (už si ji nepamatuju, ale na ceduli to píšou 😊). Odsud máte dvě varianty nástupu pod ferratu – buď rovně přes malé návrší Sovna glava a pod stěnou doleva nebo hned u cedule s pověstí stezkou dolů mezi trávu, keře, kamení, stromy a ovečky.

Ferrata se vine samozřejmě dost do kopce, ale často narazíte i na traverzové úseky, takže sklonem je rozmanitá. Nicméně obtížnost D je dle mě nadhodnocena. Jako ne, že bychom nebyli vyflusaní, ale technicky to obtížné není. Zato je dobré už mít něco nalezeno a jen tak něčeho se neleknout, protože ačkoli často lezete po čtyřech, karabinu zaseknete jen na dvou místech. A to v komíně, který je tedy super a je tak světlým bodem celého počinu – předchází mu kolmý úsek po kramlích, dobře zajištěný, a pak se musíte doslova plazit po skále, abyste prolezli úzkým otvorem. S velkým batohem by to bylo asi nemožné, i s malým výletním batůžkem to byla dost „zábava“. A druhý echt ferratový úsek je až na konci – po nekonečných cikcakách v klouzající suti stanete v obrovském skalním okně. Do něj vylezete po kramlích v kolmé stěně – pár kroků a najednou jste na cestě, která vede na vrchol Prisojnik. O tom až příště, protože jsme kvůli blížící se bouřce metelili dolů.

Jestli vám bude po cestě dolů pršet jako nám, tak pozor na opravdu kluzké kamení. Cesta dolů je klasická VHT stezka, a zatímco na výstupu byly jen šutry, tady už jdete mezi zelení. Zpočátku dost zprudka, mezitím pár cikcaků, pod vámi občas docela srázy.. Ale na rozcestí Na robu, kde uhnete kolmo doprava, se jak mávnutím kouzelného proudku cesta změní v pozvolný traverz, kterým dojdete zpět k vrchu Sovna glava a odsud opět k parkovišti. Zde na vás dotírají stáda oveček, takže když nešlápnete do šrapnelu, můžete si odnést jen zážitek z mazlení se s nimi.

Čas túry: cca 5 hodin

Doplňující informace:

Použitá mapa: Geodeticki zavod Slovenje, mapa Triglav national park, cena v r. 2010: 8,10 Eur v turistickém infocentru Trnapu + mapy.cz offline

Parkoviště: placené, myslím, že 3 Eura. Vybírají to tam nějací lidé osobně, ale nevím, jak to dělají, když je nával (a jako že je)