Detaily túry:

Kde to najdeme: Achensee, Schwaz, Rakousko (zde)

Výchozí i cílový bod:  Horní stanice lanovky Rofanbahn 1831 m n. m. (zde)

Nejvyšší bod výletu:  Hochiss (2299 m n. m.)

Je zde více možností výstupů jak z hlediska směru, tak z hlediska počtu navštívených vrcholů. Celé kolem dokola to vydá na docela slušný výlet (nejvíce však unaví ta chůze). Pokud chcete projít všechny ferraty, někdy budete muset jít zbytečně nahoru, dolů a zase nahoru, ale jinak je to moc hezké. Ferraty jsou v dobrém stavu, cesty také, dobře značené a udržované. Níže popisujeme variantu, jakou jsme šli my – tedy od nejnižšího vrcholu, po nejvyšší. Mapa a výškový profil jsou zde žel dost přibližné (ferraty se špatně trasují).

 

Popis trasy:

Od stanice lanovky se vydáte za všemi cedulemi směrem do údolí, po pár metrech se z hlavní cesty stočíte doprava přes louky směrem na Haidachstellwand. Cesta vede mezi loukami a klečí, poskytuje nádherné výhledy do dálky, avšak brzy začne stoupat klikaticemi skoro pod vrchol a vy marně vyhlížíte tu béčkovou ferratu, která je nakreslená v Topo. Ale jo! No, ferrata…. v podstatě ji tvoří jen pár kramlí pod vrcholem, které se ovšem dají obejít po zajištěném traverzu. Takže najednou stojíte na prvním vrcholu (2192 m n. m.) a jištění jste ještě nepoužili. No nic, očekáváte, jak to bude s tou další, když má být klesající. Takže klesáte, klesáte, až sklesáte pod ferratu. Tím lépe :-) Krásný “bécéčko” vám udělá radost, je to příjemný polezeníčko, klidně by mohlo být delší. Ale ono všeho do času. Jste skoro opět na vrcholu a nezbývá vám než zase sklesat dolů.

K druhé ferratě se jde oklikou přes rozcestník v údolí vedoucím do sedla Gruberscharte anébo to vemte “zkratkou” přímo proti suti, kolmou skálu s lany vidíte přímo vlevo nad sebou. Lezení na druhý vrcholek Rosskopf (2246 m n. m.) je o trošku náročnější než předchozí, ale dá se to. Není to zadarmo, stěna je místy vlastně kolmá, ale když to dá i unavená netrénovaná žena…. ;-) Z této hory se dá jen s malým klesáním přejít na ferratu třetího vrcholku Seekarlspitze (2261 m n. m.). Vzdušný traverz vystřídá závěrečný výšvih s mírným převisem. Uff.

Na další vrchol Spieljoch (2236 m n. m.) odpočíváte od lezení (oproti tomu vás unaví ta chůze), protože tam vede jen pěšinka, na které se objeví lano na přidržení. Z tohoto vrcholu jsme ferratu obešli, protože lezení ferrat dolů nás vážně nebaví a nechtělo se nám absolvovat celou cestu nahoru a hlavně dolů znovu. Takže jsme šli po turistické až pod poslední vrchol Hochiss (2299 m n. m.). Zde bylo pár za ruce tahajících míst, ale (osobně otestováno) časově vyšlo lezení stejně jako výšlap po normálce. Zde jsme využili toho, že někdo už byl utahaný, tak lezení vzdal, zatímco druhá půlka výpravy (tedy vlastně jeden člověk) si to vylezla.

Na vrcholku si užíváme svačiny a odpočinku. Ač je červenec a ucházející počasí, jsme tu jen my a hejno ptáků. Nejpřátelštějších ptáků, které jsme kdy v horách potkali, protože se vůbec nebojí a doslova nám zobají z ruky. Zpátky k lanovce už se jde po turistické magistrále, asi hodinku.

Čas túry: 8 hod.

Doplňující informace:

Použitá mapa: plánek od lanovky vč. topo ferraty

Jízdenky: Zpáteční 20 Eur/os., s Rofan atrakcí 28 Eur

Parkování: zdarma u lanovky

Doporučujeme si rovnou s jízdenkou připlatit za atrakci “AirRofan” (více zde), budete si asi na minutu připadat jako pták létající po obloze, samostatná cena bez hlavní lanovky je 10 Eur a stojí to fakt za to

Tip: Vezměte si k svačině nějakou uzeninu, ptáčci z vás budou nadšeni :-)