Domů Soutěsková ferrata Burrone Giovanelli
« Domů »
8.7.2016 Komentáře: 0 aneb bez keců

Soutěsková ferrata Burrone Giovanelli

Detaily túry:

Kde to najdeme: Mezzocorona, Trentino, Itálie (zde)

Výchozí i cílový bod: parkovací plácek pod ferratou, cca 240 m n.m. (zde)

Nejvyšší bod výletu: Bait dei Manzi (cca 860 m n. m.)

 

Jedná se o jednoduchou ferrátku, kdy lezecké úseky jsou v menšině oproti běžným turistickým cestám. Upřímně, ferratový set zde použijete párkrát, ale určitě stojí za to tu cestu absolvovat. Túru zvládnou i děti (těm sety určitě vezměte). Nejnáročnější je na celém podniku sestup, doporučujeme to jít buď hodně brzy ráno nebo později odpoledne, na sestupové cestě to v poledne pere a není úniku.

 

topo

 

Popis trasy:

Z parkoviště vede jasná stezka do hloubi lesa, na začátku vás vítá klasická tabulka s poučením o chování a nástrojích na ferratě. Ale to by nebyla Itálie, kdybyste nezabloudili už po několik krocích :-D Až se ocitnete na nic neříkajícím rozcestí, zvolte směr dle věku, odvahy a připravenosti party. Doprava nahoru jděte pouze, pokud se bojíte žebříku nebo máte menší děti, o které byste se báli. Jinak je jasná cesta vlevo dolů, určitě se nechcete ochudit o nádherný vodopád a nejferratovější místo celého výletu – 3 žebříčky nad sebou. Nad žebříky se připojuje cesta zezdola a pokračuje kozí stezkou cikycaky vzhůru, místy doprovázená lany (krásně zde můžete učit děti cvakat). Po překonání několika kramliček a ohnutí hřbetu v ochozu do skalní průrvy se napojíte na vodní cestu (jste nad vodopádem). Zde vás čeká ještě jedna kluzká skalka s ferratovými stupy a lanem (cca B) a žebříček, pak už jdete dlooouho jen po dvou.

Úzkou průrvou s potokem se dostanete do nádherně zeleného údolí, kde si můžete sednout u potoka a relaxovat. Skály a průrvy se střídají s údolíčky, místo je to kouzelné, celou dobu kopírujete potůček. Po cestě obdivujete nejen malé vodopádky a kaskády, ale odměnou je poslední veliký vodopád, který obdivujete zespodu. Ferratový set vytáhnete (spíš už jen pro jistotu) až zde na konci, kde pro výstup z údolí slouží dlouhý žebřík. Po překročení potoka vám cestu zkříží pevná široká cesta, ale té si zatím nevšímejte a pokračujte ještě podél značení vzhůru úzkým údolím. Zde už se pořádně zapotíte, ze skal se dostanete do otevřeného prostoru. Dojdete až k (zamčené) turistické chatě, která disponuje krytými lavicemi a tekoucí pitnou vodou. Tu dočerpejte, bude se hodit.

Odsud jděte po té zpevněné cestě dolů, nikam neodbočujte a bezpečně vás dovede k parkovišti. Sestup je dost náročný – komu zlobí kolena, ať si na ni vyhradí min. hodinu. Cesta je tak strmá, že v podstatě jdete jak prkno a jen cítíte, jak se vám hýbají klouby v kolenou, zastavit se dá jen silou vůle :-D Ale stojí to za to.

 

Čas túry: 4 hodiny

 

Doplňující informace:

Použitá mapa: není potřeba, max. mapy v mobilu pouze pro ujištění o cestě zpět

Parkování: zdarma, je schované za vinicemi, chodí sem jen pejskaři, takžeasi by se dalo i přespat.. nicméně průjezd na tuto zadní silnici je omezen bránou pouze pro vozidla do 1,9 m (karavany a vyšší auta s rakví mají smůlu)

Kousek od parkoviště je jezírko s lavičkami, vhodné ke svačině (v době naší návštěvy oploceno a v rekonstrukci, nemůžeme tedy posoudit, zda je dovoleno smočení nohou)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *